Pro život značkového fanouškovského klubu je 55 let poměrně dlouhá doba. A to i přesto, že se jedná o fenomén Mercedes-Benz, bezpochyby značky s nejstarší, nejslavnější a nejlépe zmapovanou historií, značky patřící dříve i dnes k uznávaným lídrům automobilového světa.

Výraznou roli při vzniku českého Mercedes-Benz klubu sehrálo bezpochyby natáčení filmů zasazených do období protektorátu. Potřeby filmařů vyžadovaly množství předválečných a válečných aut, takže mercedesy byly žádanou a ideální rekvizitou. Byly však zároveň jakýmsi znakem protektorátu, protože teprve s okupací se do českých zemí dostaly ve větší míře německé značky, kterých bylo předtím na našich cestách poskrovnu. Asi nejdůležitější úlohu sehrálo natáčení filmu Atentát režiséra Jiřího Sequense zroku 1963. Do filmu bylo zapotřebí sehnat vůz obdobný, pokud možno stejný, jakým byla 320 Kabrio B řady W142 IV zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Tento vůz měl ve svém vlastnictví Ladislav Válek, první předseda klubu. Druhá výrazná osobnost – Jiří Vorlíček – vlastnil vůz 170 V, se kterým se také účastnil natáčení. Stroje z této doby však byly poměrně sešlé, takže majitelé – byli to veteránisté – dostali kromě odměny také příspě- vek na nutné opravy. Vůz Ládi Válka tak dostal novou plátěnou střechu a především nové protektorované pneumatiky tehdy (ale i dnes) neobvyklého rozměru 6,50 x17.

Majitelé vozů vhodných pro filmování tak měli další důvod se o stroje dobře postarat, pokoušeli se shánět odbornou literaturu, náhradní díly. Zároveň trávili společně dlouhé hodiny čekáním na záběr a samozřejmě, jak to v podobných situacích bývá, bylo téma auto a jeho kondice, renovace a potíže s opravami vděčným tématem. A to vše podtrženo na tehdejší dobu neobvyklou technickou dokonalostí, dílenským zpracováním, uchvacujícím designem a filozofií vozů Mercedes-Benz. K myšlence založit klub stejně smýšlejících tak určitě nebylo daleko. Také tady je nutné hledat kořeny vzniku klubu, přinejmenším v osobách Ládi Válka a Jiřího Vorlíčka. Mercedes-Benz klub České republiky byl založen pod tehdejším názvem Mercedes klub Praha v roce 1963 v restauraci v Saské ulici na malostranské straně Karlova mostu v Praze sedmi nadšenými majiteli vozů Mercedes-Benz. Podnětem byla jako u většiny tehdy zakládaných klubů vzájemná technická pomoc, společné mototuristické akce a zejména pocit sdílet s ostatními nadšenci zálibu v technice a historii značky s trojcípou hvězdou ve znaku. Zakladatelům se podařilo prosadit existenci klubu pod Svazarmem, neboť tehdy samozřejmě nemohl žádný klub existovat samostatně. Rozeslal nabídky ke členství na všechny strany a do dvou let byl na světě klub se dvěma sty členy. V roce 1965 navázal MB klub Praha kontakt s pracovníky mateřské továrny Daimler Benz AG ve Stuttgartu památným setkáním a přednáškou v Národním technickém muzeu. Zástupci firmy byli tehdy velmi mile překvapeni zájmem o současnou produkci a zejména historické vozy Mercedes-Benz, proto určili i kontaktního spolupracovníka (pana Klinera), který často zajížděl do Čech na významné akce klubu. Němci tehdy totiž dost dobře netušili, proč se mercedesům, a zvláště těm historickým, v Čechách tak dobře daří. Vysvětlení je prozaické – vlastnit v Čechách automobil byla v těch letech všechno jiné než samozřejmá věc. Byť starý, avšak kvalitní a pohledný vůz s velkým image, za který se řidič nemusí stydět, v kombinaci se zručností a technickým citem našich lidí bylo pro tehdejšího československého automobilistu skvělé řešení. Řada z nich proto svůj mercedes nejen předváděla na klubových srazech, ale používala jej v běžném denním provozu. Náhradní díly i technické informace byly tehdy nesrovnatelně hůře dostupné a v poměru daleko dražší než dnes, proto kontakt mezi majiteli vozů stejné značky a následné zájmové aktivity byly logickým důsledkem. Klubovému koníčku a péči o autoveterána nahrávalo také nepoměrně více volného času a menší tlak v zaměstnání v podmínkách socialistického Československa. Hlavní roli však sehrála určitá nepsaná výjimečnost vozů Mercedes a malá osobní vzpoura proti nejvíce prosazovaným a dostupným autům vyrobeným v zemích socialistického tábora. V 60. letech totiž postupně vyhasínal záporný nádech trojcípé hvězdy spojované s německou nacistickou nadvládou v protektorátu Čechy a Morava a mercedesy tak spíše manifestovaly úspěch nově se rodící západoněmecké demokracie a prudce rostoucí životní úroveň tamních obyvatel.

První velkou a dobře dokumentovanou akcí Mercedes klubu Praha byl brněnský sjezd u příležitosti brněnského mezinárodního strojírenského veletrhu v roce 1969, který se pravidelně opakoval. Průjezd dlouhé kolony historických i nových mercedesů Brnem a zaplněné parkoviště na výstavišti byly tak šokující, že předseda Válek byl odveden a téměř celý den vyslýchán na tehdejším Sboru národní bezpečnosti (SNB). Mateřská firma posilovala nejen svoji expozici na brněnském autosalonu, ale posílala do Brna také dobře vybavené servisní vozy a odborníky pro technickou pomoc členům klubu v podstatě až do druhé poloviny osmdesátých let, kdy měl klub více než 600 členů a památná suterénní klubovna v Praze 10 v ulici Na Míčankách 13 bývala při pravidelných kaž- dotýdenních podvečerních útercích těsná. Po sametové revoluci v roce 1989 nastal pochopitelně úbytek členů v souvislosti s podnikáním, dobrým přístupem k náhradním dílům i technické pomoci. Přišli však mladí nadšenci, pro které je vůz Mercedes-Benz z 60. až 80. a dnes už i 90. let tím, co pro ty starší představoval







mercedes předválečný. Tehdejší nejčastější vozy 170 V a 230 W 143 byly postupně stří- dány vozy řad W 180, W 110 a W 111, W 108 a 109, W 114 a 115, postupně W 116, W 123 a 124, R/C 107 a W126. Čeští majitelé je pokřtili trefnými názvy charakterizujícími jejich vzhled a vlastnosti, jako jsou kulaťák, malý a velký křídlák, long, kraťas, žralok, malé a velké piáno, plasťák, lišťák, mamut, masařka, motýlek... Dnešní pravidelné srazy a jízdy jsou tak směsicí předválečné i poválečné produkce. Kořením těchto setkání jsou samozřejmě vzácné a cenné vozy, ať už z technického hlediska nebo jejich vlastní historie. Jde např. o donedávna nejstarší klubové vozidlo Benz 10/30 z roku 1913 legendárního sběratele veteránů Františka Moučky, kabriolet 320 Faeton Miroslava Eliáše, sportovní kabriolet 230 typu A Václava Černohouse, pohledný kabriolet 200 B lang z roku 1934 Františka Dvořáka, který v roce 1998 vezl na Václavském náměstí tehdejšího mistra světa F1 Miku Häkkinena, Davida Coultharda a Dominika Haška, nebo o první sériový dieselový vůz 260 D Pullmann zroku 1936 Josefa Landsmanna. Dříve velmi častý a dnes už také raritní model 170V předvádí pravidelně František Chalupa a Josef Podaný. Z poválečných modelů jmenujme například 220 Sb, „velké křídlo“ z roku 1965, služební vozidlo československé ambasády v Turecku, které vozilo tehdejšího ambasadora Alexandera Dubčeka a dnes patří prezidentovi MBK ČR Jaroslavu Větvičkovi. Kromě velké flotily modelů R/C 107 SL jsou jistě zajímavé cenné kabriolety 190 SL Vládi Zemánkaa Milana Sovy. Na klubových srazech se také pravidelně objevují snad vůbec nejkrásnější klasická kupé mezi automobily, vozy řady W111 Bedřicha Dandy a Jaroslava Herinka. Třešničkou na dortu je pak legendární kří - dlaté kupé 300 SL Flügeltürer/Gullwing z roku 1954 (v angl. translaci známý jako Gullwing), upravené do ostré sportovní verze. Vůz se s majitelem Pavlem Krejčím úspěšně zúčastnil slavného závodu Carrera Panamericana v Mexiku.

Česká republika se může pochlubit také úžasnými exponáty v Národním technickém muzeu – vozem Benz Viktoria, který se svým původním majitelem Theodorem von Liebigem vykonal první dálkovou jízdu v dějinách automobilismu vůbec, dodnes imponujícím formulovým stříbrným šípem W 154 a jedinou dochova - nou opancéřovanou nacistickou limuzínou Mercedes-Benz 540 Kompressor patřící během protektorátu K. H. Frankovi. Zajímavý je i vůz Benz, darovaný rodinou Schwarzenberků, nebo mercedes Václava Havla, dědečka prvního prezidenta ČR.

Mercedes klub Praha byl po sametové revoluci a rozdělení Československa přejmenován na Mercedes-Benz klub České republiky, spolupracuje úzce a úspěšně od roku 1995 s tehdejší MercedesBenz Bohemia, poté Daimler Chrysler Automotive Bohemia s. r. o., dnes MercedesBenz Czech Republic jako stoprocentní dceřinou součástí firmy Daimler AG ze Stuttgartu. České zastoupení klub velmi významně podporuje. Ve svých regionálních sdruženích klub zahrnuje nejen vozy značky Mercedes-Benz, ale i další historické značky, jakými jsou např. Benz, Unimog, Maybach, McLaren SLR a další, bez ohledu na stáří vozu. MB klub ČR je spoluzakládajícím členem mezinárodního MercedesBenz Classic Car Club International (MBCCCI), který pod křídly mateřské firmy ze Stuttgartu Daimler AG od roku 1999 sdružuje všechny velké Mercedes-Benz kluby z celého světa a každoročně pořádá pracovní setkání prezidentů a webmasterů ve Stuttgartu.

Od roku 2011 je MBK ČR jedním ze subjektů Federace klubů historických vozidel ČR, má vlastní klubovou testovací komisi a snaží se na půdě FKHV profilovat především v rozvoji klubového života ve veteránistických klubech v ČR.

Rok 1963 jako rok založení MB klubu ČR je jeho velkou pýchou, neboť jej řadí mezi pět nejstarších současných MB klubů na světě a vůbec nejstarší MB klub na evropské pevnině. V rámci ČR je MBK ČR patrně třetím nejstarším stále aktivním značkovým klubem po Harley-Davidson Clubu Praha a Aero Car Clubu Praha.

Klub organizuje ročně pět samostatných akcí, pořádá klubové zájezdy do Stuttgartu a na velké veteránistické veletrhy v Evropě. Velkými akcemi s mezinárodní účastí a dokonce přítomností zástupců týmu F1 West McLaren Mercedes včetně soutěžního monopostu byla oslavena 40. a 50. výročí založení MBK ČR.

V roce 2018 klub oslaví své 55. výročí vzniku společně s dalšími sdruženími FKHV 1. ročníkem významné akce Grand Veteran v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích. Setkání bude manifestací různých forem klubového života a veteránismu v ČR a zároveň bude otevírat veteránistickou sezónu 2018.

 

MUDr. Jaroslav Větvička, prezident Mercedes-Benz klubu Česká republika

www.mercedes-benz-klub.cz